Michaela Müller – Naděje: 66.kapitola Moje sladká Em


Korekcia:
Ilustrácia: MichaellkaB neboli Michaela Bulíčková

Ema
Když se Molly dozvěděla, co pro ni Oliver udělal a hlavně, že na to jejich otec přistoupil, nevěřila vlastním uším. Ten den nikdy nezapomenu, jak všude probíhala a pištěla. Tato příjemná vzpomínka vytěsní jednu z těch špatných, ale tohle nestačí. Chci zapomenout. Potřebuji to. Chci zase začít žít. Chci splnit přání své kamarádky, ale jak to udělat? Sakra, zanadávala jsem si nahlas.
,,Slečno Em?” Vešla do kuchyně Maddie. ,,Copak se stalo?” Na tváři měla vystrašený výraz.
,,To nic Maddie. Jen jsem nechala své myšlenky dělat, co se jim zachce.”
,,Jedná se o Olivera?” Nedala se tak lehko odbýt.
,,Nejen. Chci, aby to bylo jako předtím, ale já nevím jak to udělat.” Přisedla si ke mně a pohladila mě po zádech.
,,Ale víš,” podívala jsem se na ni s otázkami v očích. ,,Nejlepší je mluvit. Ty musíš udělat ten první krok. Na ten Oliver celou dobu čeká. On je víc uzavřený, neví, jak na to.”
,,Ale co mu mám říct?”
,,Cokoliv. Řekni mu, co jsi prožívala, když tě držel ten chlap. Řekni mu, co k němu cítíš. Mluv s ním klidně o počasí. Hlavně mluv, to je důležité.”
Maddie měla pravdu. Musím začít mluvit.
,,To, že jste se potkali, nebyla náhoda. Tohle byl osud. Měli jste se potkat a jeden druhému změnit život. A když se tak dívám, ty jsi Oliverovi jeho život změnila dost. Věř mi, že vím o ćem mluvím. V téhle domácnosti pracuji už hodně dlouho. Prakticky od začátku, kdy Oliver založil firmu,” začala kroutit hlavou. ,,Už v mladém věku byl dost výřečný. Když jsem tu začínala, pracovala jsem pro něj zadarmo. Slíbil mi, že hned jak se jeho firma rozjede, vše mi zaplatí a co slíbil, tak též dodržel. I přes to všechno, je to dobrý chlap,” podívala se na mě a loktem do mě šťouchla. ,,Tak co tu ještě sedíš? Jdi za ním.” Na nic jsem už nečekala. Půjdu za ním hned teď, ale…
,,Nevíš kde je?” Maddie nezkrývala smích.
,,Je ve svém pokoji,” v rychlosti jsem poděkovala a vyběhla schody.
Když už jsem stála před jeho dveřmi, hlasitě jsem dýchala. Naposled jsem tady stála ten den.
,,Em?” Vylekal mě.
,,Olivere. Zrovna jsem chtěla zaklepat.”
,,Děje se něco?”
,,Ne. Teda ano,” na Oliverovi šla vidět zmatenost. ,,Chci s tebou mluvit.”
,,Tak pojď dovnitř,” pobídl mě a já s malou dušickou vešla do jeho pokoje.
,,O čem jsi potřebovala mluvit?”
,,O počasí,” vyhrkla jsem ze sebe.
,,Co?” Zmateně se zeptal.
,,O- o všem. O tom co se stalo. O nás.”
,,Em.”
,,Ne. Prosím nech mě mluvit,” posadila jsem se na jeho postel a rukou ukázala, ať si ke mně přisedne. ,,Je těžké mluvit o tom, co se stalo. Bylo těžké to prožívat znovu, ale tentokrát to bylo jiné. Nebála jsem se o sebe a svůj život, ale bála jsem se, že už tě neuvidím. Že už nikdy neuvidím tvoje krásné oči. Neuslyším tvůj smích a nikdy tě už nepolíbím.”

,,Princezno,” pootočil svou hlavu ještě víc, aby mě dokonale vnímal.
,,Šš,” položila jsem mu prst na ústa, ,,Ortega se ke mně nechoval zrovna pěkně. Opakoval to, co předtím. Byl ke mně hrubý a jediné, co chtěl, jsem byla já,… tedy, ehm, moje tělo,” položilajsem ruku na stehno, kde jsem měla jizvu. ,,Vím, že jsem se poslední dobou chovala odtažitě, ale bylo to pro to, že jsem se musela smířit sama se sebou. S tím, že jsem se zase cítila špinavá. Odpusť mi to Olí.”
,,Em. Nemám ti co odpouštět. Tvoje chování bylo naprosto pochopitelné,” sklopil zrak a povzdechl si. ,,Em musím se zeptat. Je pravda, že tě Ortega předtím půjčoval kamarádům?” Hlas měl napjatý, hrdlo stažené emocemi.
,,Jak to víš? To Leo?” Nemusel už nic říkat. ,,Ano, byla to pravda a omlouvám se, že jsem ti to neřekla, ale,” nenechal mě dokončit větu a položil své rty na ty mé. Cítila jsem příjemné teplo, které proudilo od nich celým tělem.
Chtěla jsem opět zažít tu krásnou noc plnou vzrušení. Nechtěla jsem na nic čekat a svojí rukou zamířila pod Oliverovo tričko. Jen co jsem se dotkla jeho břicha, lehce sebou škubnul.
,,Princezno. Nevím, jestli je to dobrý nápad. Nechci, aby sis myslela, že musíš, nebo že musíme,” v jeho očích se mihl chtíč, ale zároveň i jistá dávka strachu. Věděla jsem, že neudělá nic, co bych sama nechtěla, ale v tom byl ten háček. Já to chtěla. Toužila jsem po jeho těle. Chtěla jsem cítit jeho dotyky a polibky. Cítit to příjemné vzrušení, které mi způsoboval.
,,Olí,” zašeptala jsem jeho jméno a opřela se o jeho čelo. ,,Chci patřit tobě. Jen tobě.” Mezi námi panovalo ticho, které mě docela znervózňovalo, ale po chvilce jsem ucítila Oliverovi ruce na mém těle.
,,Ach, Princezno, kdybys jen věděla, co se mnou děláš. Už nechci být s nikým jiným než s tebou. Chci usínat a probouzet se vedle tebe. Nechci usínat s myšlenkou, jestli už spíš. Chtěl bych tě tu mít u sebe. Hladit tě po vlasech, zádech. Dotýkat se tvého těla. Dávat ti polibky, všude kam mi dovolíš,” jeho ruce se začali pohybovat po mém těle.
Ucítila jsem příjemnou husinu a neubránila jsem se úsměvu. ,,Miluji tě!” Tato věta mi vyrazila dech, ale pokračoval, ,,vím, že jsem ti to nikdy neřekl, ale neskutečně moc tě miluji,” a v ten moment spojil naše rty. Tohle nebyl jen obyčejný polibek. Byl plný vášně.
Svými dlaněmi jsem donutila Olivera si lehnout na postel, na které jsme doteď seděli. Obkročno jsem si na něj sedla a sundala triko, které jsem měla na sobě.
,,Miluji tě, Olivere Riversi.” vyznala jsem se mu ze svých citů. Bylo to tak osvobozující, tak úžasné.
,,Princezno. Dnes ne,” zavrtěl hlavou. Viděla jsem ale ten jeho šibalský výraz.
Ani jsem nestihla zareagovat a už jsem ležela pod ním. ,,Chci tě udělat šťastnou, lásko,” ucítila jsem jeho rty na mém krku. Obdarovával mu jeden polibek za druhým a vytvářel si cestičku až k mé podprsence.
,,Tohle potřebovat nebudeš,” lehce mě nadzvednul a vmžiku už jsem před ním byla odhalená.
Roky jsem se za své tělo styděla, ale před ním už nemusím. Mé tělo a jizvu viděl. A nyní vidí i mou duši. Jeho pohled, který byl pořád stejný, beze změny, mě ujistil, že se mu líbím taková, jaká jsem.
,,Olí,” s jeho jménem na rtech jsem se prohla v zádech. Polibky, které věnoval mému podbřišku se mnou dělali divy a co potom, když spojíme naše těla?
Když se zastavil u lemu mých kalhotek, kousla jsem se do rtu. Než ze mě sundal zbytek oblečení, naznačila jsem mu, že takto by to nešlo a zbavila jsem ho všeho, co mi překáželo v obdivování tak úžasného těla.
Jeho ruce putovali po celým mým těle a já nezaostávala. Zkoumala jsem všechno, kam jsem dosáhla a znovu si vpisovala do hlavy každý jeden detail. Jakoby na tomto jediném dni závisel můj život.
,,Em,” pokojem se neslo moje jméno. Naše pohledy se střetly. Ta touha z jeho očí nešla přehlédnout. Ani jeden z nás se už nechtěl držet zpátky. Oba jsme toužili po tom stejném. Viděla jsem to tam a on to viděl ve mně.
Jeho pátravé ruce vyhledali a prozkoumali každý centimetr mé roztoužené pokožky, svými rty líbal můj krk, hrudník, prsa, mé ruce, dlaně a posel pokožku jemnými doteky. Hořela jsem. Prahla jsem po něm. Chtěla jsem, aby viděl, co pro mě znamená, co pro mě dělá.
Pokoj naplnily naše vzdechy, naše roztoužené stény, když po několika minutách, které mohly být klidně i hodinami, mě nejprve naplnil jedním prstem, a pak přidal i další.
„Moje sladká Em,”šeptal bez přestání.
Bylo toho na mě už hodně, prohýbala jsem se, chtěla jsem být k němu co nejblíže. Chtěla jsem mu ukázat, jak moc ho miluji, potřebuji a už nikdy nechci, aby odešel. Abych odešla já. Abychom nebyli MY.
Tento den nám byl málo, noc byla krátká. Když jsme konečně splynuli v jedno, můj výkřik museli slyšet až ve městě. Nedržela jsem se zpět a Oliverovi to vůbec nevadilo. Nemyslela jsem na to, že nás mohou slyšet v domě, v tom momentě mi to bylo ukradené.
Oliver si mě bral s láskou, něžností a ukazoval mi, že jsem ta pravá a jediná. Když mě přetočil a uložil na všechny čtyři. Šeptal mi zvrácené verze svého nebe, ukázal mi, jako člověk dokáže milovat, aniž by tomu druhému ubližoval.
Jeho ruce nevynechali kousek mé kůže, rty důkladně prozkoumaly všechno a jazyk si bral i to, co nechtěl. Dala jsem mu ale všechno. Své tělo, svou duši, své srdce naplněné nekončící láskou.
Ve sprše uctíval mé tělo nanovo a několikrát. Pozorně jsem sledovala každý jeho pohyb, jak se do mě nořil, jeho pohledy na mě, moje houpající prsa. Ukázal mi, jak polaskat jeho, jak mu udělám dobře, jak mu neublížím.
Znala jsem zvířecí verzi sexu, ale toto s tím nemělo nic společného. Oliver mě uctíval jako svou bohyni. V ten den a v tu noc, kdy jsme se od sebe nedokzáli vzdálit, mi Olí ukázal a přesvědčil mě, že jsem se přes to dostala. Že není čas na vzpomínky, žijeme teď a je třeba se zaměřit na budoucnost. Na to, co čeká nás oba společně.

Pridaj komentár

Zadajte svoje údaje, alebo kliknite na ikonu pre prihlásenie:

WordPress.com Logo

Na komentovanie používate váš WordPress.com účet. Odhlásiť sa /  Zmeniť )

Google photo

Na komentovanie používate váš Google účet. Odhlásiť sa /  Zmeniť )

Twitter picture

Na komentovanie používate váš Twitter účet. Odhlásiť sa /  Zmeniť )

Facebook photo

Na komentovanie používate váš Facebook účet. Odhlásiť sa /  Zmeniť )

Connecting to %s