Michaela Müller – Naděje: 50.kapitola Přípomíná ti ji


Korekcia:
Ilustrácia: MichaellkaB neboli Michaela Bulíčková

Molly

Už týden pozoruji Olivera, jak se potlouká po domě bez nálady a bez jiskry života. Nejí, nespí. Cítím z něj, jak ztrácí chuť žít. Ema byla jeho slunce. Rozzářila tu tmu v jeho životě. Naplnila konečně jeho srdce láskou a teď? Teď ji pomalu ztrácí a mě to ničí. Vždy jsem si přála, aby našel někoho jako je Ema. Proč se tohle děje? Proč můj bratr nemůže být konečně šťastný? Je to snad osud?
,,Neboj se. Všechno bude v pořádku.”
,,Nejde se nebát. Člověk, který tu pro mě byl, i když jsem byla cizí, zmizel. Nevíme kde je a co jí je. Jak se nemám bát?” otočila jsem se na Lea a zahleděla se mu do očí, ,,jak můžeš být tak klidný?”
,,Nejsem. Užírá mě to jako každého tady, ale snažím se být silný. Hlavně kvůli tobě Moll,” chytil mě za ruku a jemně stiskl, ,,znám Emu dlouho. Je pro mě jako starší sestra. Když nejsem s tebou, mám chuť řvát, plakat a do něčeho praštit jak jsem nasraný, že nemůžu nijak pomoct, ale když jsem s tebou, snažím se být silný. Chci být tvoji oporou. Miluji tě Molly a nechci, abys byla smutná.”

Oliver

Nemohl jsem tomu uvěřit. Po Em jako by se slehla zem a nejen po ní, ale i po Ráchel a jejím autě.
S Molly jsme vytvořili plakáty s fotkou a popisem Emy i Ráchel, ale nikdo se neozval. Snažil jsem se pořád myslet pozitivně, ale kolikrát mě naděje, že někdy uvidím Em, opouštěla.
Už je to týden, co jsem nezamouřil oči a pořádně nejedl. Nejde to. Musím ji najít. Vím, že Henry dělá, co může, ale nemohl jsem jen tak sedět a přihlíźet. Pátral jsem i na vlastní pěst. Bohužel bez úspěchu.
,,Šéfe, ty už jsi zase tady?” promluvil na mě Andy, který stál ve dveřích mé pracovny. Zvedl jsem hlavu a podíval se jeho směrem.
,,Mám spoustu práce,” odpověděl jsem krátce a znovu se zahleděl do počítače, na kterém byla ona. Moje princezna.
,,Práce nikam neuteče. Měl bys nabrat síly. V takovém stavu Emě nepomůžeš.”
,,V jakém? Jsem naprosto v pořádku,” snažil jsem se ho přesvědčit a nejen jeho, ale i sám sebe.
,,To vidím. Pokud mi dovolíš, budu upřímný. Sedíš tu jako kopa sraček. Oči máš krvavé, ruce se ti třesou. Kdy pořádně ses najedl?” neodpověděl jsem, protože vím, že on zná odpověď, ,,šéfe!”
,,Sakra Andy nemůžu spát. Jak mám usnout když myslím pořád na Em? Všechno je to moje vina. Neměl jsem ji nechávat samotnou. Slíbil jsem, že ji nikdo neublíží a svůj slib jsem nedodržel,” křičel jsem na celou pracovnu a i když jsem věděl, že to Andy myslí dobře, ale byl první, kdo mi přišel do rány a já si na něm mohl vybít zlost. Zlost, kterou jsem měl sám na sebe.
,,Chceš něco na uklidnění?” ozval se další hlas ve dveřích.
,,Matte?” řekl jsem zmateně.
,,Promiň, že jdu až teď, ale okolnosti mi nedovolili přijít dřív.”
,,Měl jsem ti to zavolat, že se Em ještě neobjevila, ale….”
,,Nic mi nevysvětluj. Chápu to. Mám tu sebou léky na uklidnění a na spaní, který budeš chtít?”
,,Ani jeden. Chci mít čistou hlavu. Nechci se dopovat léky,” co ho to napadlo, že budu chtít něco také? On se snad zbláznil. Musím najít Em a ne se flákat.
,,Šéfe měl bys poslechnout Matta. Jdi si lehnout aspoň na hodinu a já mezitím půjdu do terénu pátrat. Co ty na to?” nabízel mi Andy, ale já si nebyl jistý. Nemůžu to na něj hodit.
,,To je dobrý návrh,” promluvil Matt a já teda přikývl, ,,aby ti šlo usnout vezmi si tento prášek a pořádně ho zapij,” neměl jsem sílu nějak namítat a tak jsem se natáhl pro platíčko s léky a před jejich zraky jsem jednu tabletku spolkl.
Natáhl jsem se v obýváku na gauč, protože jsem nechtěl ležet v posteli, ve které se odehrál ten nejlepší sex, co jsem kdy měl. Pořád jsem před sebou viděl její dokonalé tělo, které se krásně prohýbalo silou orgasmu, který jsem ji způsoboval. Na svém těle jsem cítil její rty a v uších jsem slyšel její hlas, který už nejspíš nikdy neuslyším. Sakra takhle to skončit nesmí, pomyslel jsem si.
,,Olivere? Mám tu s tebou zůstat?” Mattova otázka mě dost zaskočila.
,,Co tvoje práce?”
,,Vzal jsem si volno. Nechci nechat kamaráda v takových sračkách.”
,,Já to zvládnu.”
,,Neříkám, že to nezvládneš, ale”
,,Matte nejsi mi nic dlužný. Ano, zaplatil jsem za tebe dluhy, ale to bych pro svého kamaráda udělal kdykoliv.”
,,Tys mi kdysi zachránil zadek a jako tvůj kamarád mám povinnost tu zůstat a zachránit ten tvůj.”
,,O mě tu přece nejde. Jde o to najít Em. Tohle jediné si z celého svého srdce přeji, aby se našla a byla v pořádku.”
,,Já vím, brácho. Nejsi jediný kdo má Emu rád,” svůj pohled jsem upřel na něj. Viděl jsem to. Jako kdysi. Na ten den nikdy nezapomenu.
,,Hodně ti ji připomíná viď.”
,,Ani nevíš jak moc.”

Pridaj komentár

Zadajte svoje údaje, alebo kliknite na ikonu pre prihlásenie:

WordPress.com Logo

Na komentovanie používate váš WordPress.com účet. Odhlásiť sa /  Zmeniť )

Google photo

Na komentovanie používate váš Google účet. Odhlásiť sa /  Zmeniť )

Twitter picture

Na komentovanie používate váš Twitter účet. Odhlásiť sa /  Zmeniť )

Facebook photo

Na komentovanie používate váš Facebook účet. Odhlásiť sa /  Zmeniť )

Connecting to %s