Michaela Müller – Naděje: 43.kapitola Matt


Korekcia:
Ilustrácia: MichaellkaB neboli Michaela Bulíčková

Potřebovala jsem být chvíli sama. Molly mi chtěla dělat pořád společnost, abych nemyslela na to, co řekl Oliver, ale já jsem v pohodě. Nikdy jsme si neřekli, že jsme pár. Tak proč bych to měla nějak řešit? Sakra Emo, nenalhávej si nic, řekla jsem si nahlas.
,,Co si nemáš nalhávat?” otočila jsem se a uviděla sedět Matta na lavičce.
,,Ale nic,” nemohla jsem mu přeci říct, že jsem zmatená. Že nevím co je mezi mnou a Oliverem. Připadám si jako puberťačka, která se poprvé zamilovala. Podívala jsem se na něj a snažila se o upřímný úsměv, na který mi Matt neskočil. Rukou mi naznačil, ať si k němu přisednu a já tak udělala.
,,Co se děje?” podíval se na mi do očí a já v nich viděla, že i on není v pořádku.
,,Nemá cenu se tím zabývat,” snažila jsem se ho odbít.
,,Pokud jde o Olivera,” nadechl se, ,,má tě rád Emo. Vidím to na něm. Jsi něco jako jeho anděl, který ho drží nad vodou,” pousmál se, ,,víš, jsme kamarádi už nějakou dobu. Na naše první setkání nikdy nezapomenu. Znám ho moc dobře a věř, že se snaží, jak může, ale jeho minulost ho brzdí,” zahleděl se mi do očí. Jeho barva očí byla krásná a na tomto světle vynikala ještě víc.
,,Jak jste se vlastně poznali?”
,,On ti o tom nevyprávěl?”
,,Moc o své minulosti nemluví.”
,,Tak to musíme napravit. Pamatuji si jako by to bylo včera. Bylo mi šestnáct a ten den byl pro mě jako pátek třináctého, protože mi zemřela máma a doma se to nedalo vydržet. Potřeboval jsem obejmout,” při tomto slově se uchechtnul a já nechápala co je na smrti jeho mámy vtipného, ,,proto jsem šel za svoji holkou, která bydlela v jednom činžovním domě. Vyšel jsem do nejvyššího patra a chystal se zazvonit, ale v tu chvíli z jejího bytu vyšel on. Polonahý kluk. Měl takový libový úsměv, který mi říkal, že je to naprostý kretén, ale to by mě až tak nezarazilo, kdyby tam Kerstin nestála jen ve spodním prádle,” sklopil zrak, ale na jeho tváři byl pořád úsměv, ,,oba se zarazili, ale on mě v klidu obešel a odešel do protějších dveří. Věděl jsem, že Kerstin není svatoušek, ale věřil jsem, že mě miluje. V ten den to mezi námi skončilo a já zakotvil u známého v baru, kde jsem věděl, že mi nalijí. Pil jsem jednoho panáka za druhým a už jsem nevěděl kolik jich v sobě mám, ale bylo mi to jedno,” seděla jsem a poslouchala každé Mattovo slovo, ,,po nějaké době si ke mně někdo přisedl. Nevnímal jsem, kdo to byl a bylo mi to jedno až do chvíle, než dotyčný promluvil. Zvedl jsem zrak a viděl toho kluka, který mi před pár hodinami ojel holku. V podnapilém stavu jsem po něm skočil a mlátil ho hlava nehlava,” zírala jsem na něj s otevřenou pusou a mlčky seděla, ,,mám pokračovat?” podíval se na mě a já jen přikývla, ,,dobře. Tak jsme se poprali. Málem nás vyhodili z baru, ale když jsem slíbil, že už se ho ani nedotknu, známý nás tam nechal. Sedli jsme si na bar a mlčeli. Až po chvilce on objednal pití jak pro mě tak pro sebe. Představil se a podal mi ruku,” Matt se neubránil úsměvu od ucha k uchu, ,,v ten večer jsme tam spolu seděli a klábosili. Už mi bylo jedno, co se stalo, protože mi Oliver otevřel oči. Celou dobu co jsem byl s Kerstin jsem to neviděl.”
,,Co jsi neviděl?”
,,To, že ona není ta pravá. Že by dala a možná i dávala každému i cizímu a takovou holku jsem nechtěl.”
,,To jsem vůbec netušila.”
,,Tohle není vše Emo.”
,,Je toho víc?” musela jsem vypadat dost překvapeně.
,,Ano. Díky Oliverovi jsem nepřišel o práci,” sklopil zrak a upřeným pohledem koukal na zem, ,,když nám bylo pětadvacet začal jsem mít problémy s hazardem. Hrál jsem poker a prohrával jsem. Byl jsem ve sračkách a dlužil jsem, kde jsem mohl. Nikdo o tom nevěděl a ani Oliver. Jeden večer jsem prohrál i své auto. Ten den se to Oliver dozvěděl. Dostal ze mě kolik a kde dlužím a všechno to zaplatil,“ povzdechl si a začal si mnout ruce. V tento okamžik jsem ho viděla poprvé nervózního, ,,zaplatil mi i terapii abych se zbavil té závislosti,“ posunul se, aby na mě viděl, ,,Oliver není svatoušek, má své chyby, ale kdo v téhle době je bez chyby?“ upřel svůj pohled na mě, ,,teď už víš snad vše. A od té doby jsme snad nejlepší přátelé.“
,,Ne snad kámo,” ozval se Oliverův hlas. Nevím, jak dlouho tam stál a kolik slyšel, ale byl tam
,,Nechám vás tu. Myslím, že si máte o čem popovídat,” Matt se chystal vstát, ale než tak udělal, naklonil se ke mně, ,,pamatuj moje slova. Snaží se, i když to občas pokazí,” zašeptal mi do ucha a vtiskl mi pusu na tvář. Hned poté vstal, zastavil se u Olivera a po pár sekundách odešel.
,,Můžu?” naznačil Oliver, zda si může přisednout. Přikývla jsem a on na nic nečekal a posadil se vedle mě, ,,Molly za mnou přišla, že tě nemůže nikde najít,” nadechl se, ,,bál jsem se,” vyšlo po chvilce z jeho úst, ,,měl jsem strach, že se ti něco stalo Em,” donutil mě se na něj podívat, ,,jsi pro mě moc důležitá,” díval se mi upřeně do očí, které jakoby žádali o odpuštění, ale já neměla co odpouštět.

Pridaj komentár

Zadajte svoje údaje, alebo kliknite na ikonu pre prihlásenie:

WordPress.com Logo

Na komentovanie používate váš WordPress.com účet. Odhlásiť sa /  Zmeniť )

Google photo

Na komentovanie používate váš Google účet. Odhlásiť sa /  Zmeniť )

Twitter picture

Na komentovanie používate váš Twitter účet. Odhlásiť sa /  Zmeniť )

Facebook photo

Na komentovanie používate váš Facebook účet. Odhlásiť sa /  Zmeniť )

Connecting to %s