Michaela Müller – Naděje: 41.kapitola Nejsem tvůj majetek


Korekcia:
Ilustrácia:  MichaellkaB neboli Michaela Bulíčková

Nevyzvídal jsem od Em, co po ní chtěl ten bastard, ale dokážu si to představit. Snaží se jí nahlodávat. Probudit v ní strach, který pomalu u ní slábne. Nepřipustím, aby se něco takového stalo. Em je dost silná, ale nevěří si. Nedovolím, aby ji ten šmejd ublížil. Už ne. Ochráním ji za cenu svého života, protože ona je ta, na které mi moc záleží. Ona zkrátila mého démona, který ve mně je. To ona mi dává sílu s ním bojovat.
,,Jsi tu? Haló.”
,,C-co? Jistě. Jen jsem se zamyslel,” podíval jsem se na Matta, který seděl na proti mě a popíjel své druhé pivo.
,,Už pár dnů vidím, že tě něco žere. Vybal to.”
,,Jde o Tonyho Ortegu.”
,,To je ten týpek jak jsi jo zmiňoval?”
,,Ano. Je ve městě a já nevím co má v plánu. Jedno vím jistě, nic dobrého to není,” napil jsem se své whisky.
,,Chceš, abych se mu podíval na zoubek?”
,,Na to zapomeň, Matte. S tím už je konec. Nechci, aby ses dostal zase do problému,” zvážněl jsem, protože to co řekl, není sranda. Už několikrát jsem ho tahal z průseru a pomohl mu přetrhat všechny vazby na ně.
,,Kámo víš, že jsem s tím přestal, ale kontakty mám pořád,” ujišťoval mě, ale já vím, že by do toho mohl lehce zase spadnout.
,,Ne Matte. Vážím si toho, ale jsi můj dobrej kámoš. Nevystavím tě tomu jen proto, abys zjistil něco o nějakém chlapovi. Zjistím si to sám.”
,,Dobře, ale kdyby sis to rozmyslel, stačí dát vědět,” vím, že by pro mě udělal cokoliv, protože je mi vděčný za vše co jsem pro něj udělal, ale to spíš já bych měl děkovat jemu.
,,Radši mi pověz co ta slečna, se kterou jsi byl několikrát na rande.”
,,Nic kámo. Neozval jsem se ji.”
,,Proč. Vypadala fajn,” kývl jsem na servírku a objednal si další whisky.
,,Nevím, kámo. Nějak jsem se s ní necítil dobře.”
,,To jsi celý ty,” musel jsme se začít smál, ,,s žádnou nevydržíš.”
,,Za to já nemůžu,” ohradil se a tvářil se sebe jistě.
,,Tak jistě za vše vždy mohou ony,” protočil jsem očima. Věděl jsem už od začátku, že má problém se sblížit, ,,víš co brácho, přijď k nám. Molly tě ráda uvidí. Posedíme jako za starých časů.”
,,Nebudu rušit?”
,,Jinak bych ti to nenabízel. Čas ti upřesním telefonicky.”
,,Dobře. Rád přijdu. Hele nedá mi to a musím se zeptat,” podíval jsem se na něj se zdviženým obočím, ,,slyšel jsem, že tvůj otec prodal akcie.”
,,Cože?” zarazil jsem se. Jak to, že o tom nevím?
,,Ty jsi to netušil?” jak asi. Mám v hlavě jen Em a její bezpečí. On je mi ukradený.
,,Popravdě ne. Víš, proč je prodal?” nedalo mi to a musel jsem se zeptat. Můj otec by jen tak neprodal akcie.
,,Nevím, zda je to pravda tak to ber s rezervou, ale slyšel jsem, že uzavřel obchod s nějakou firmou. Jak, že se jmenovala. Sakra,” vypadal jako by ho to přemýšlení dost bolelo. Tvářil se u toho, jak když jsme spolu poprvé hrály šachy a on mě chtěl moc porazit, ,,TAN.”
,,Projekt GOAL.”
,,Ano jak to víš?”podíval se na mě s otevřenou pusou.
,,Jednal jsem s touhle firmou. Odmítl jsem financování jejich projektu. Takže můj otec do toho šel. Myslel jsem si, že je lepší obchodník,” moje pocity byly smíšené. Nevěděl jsem, zda se škodolibě usmívat či ho litovat.

Ema
Každou volnou chvíli jsem trénovala, jak jen to šlo. Už nejsem ta ustrašená holka, která se bála. Už ne. Jsem silnější. Cítím se tak. Vím, že teď už to bude jen lepší a lepší. Cítím jako by se zrodila nová Ema.
,,Emo?” ozval se Mollin hlas. Přestala jsem cvičit a podívala jsem se směrem ke dveřím.
,,Copak Molly?” posmála jsem se a přistoupila k ní.
,,Vypadám na svůj věk?” uch. Čekala jsem nějakou katastrofu, ale tohle teda ne. Moje koutky začaly cukat a já se musela držet, abych se nerozesmála.
,,Co tě to tak napadlo? Vypadáš krásně,” snažila jsem se jí ujistit, že je pěkná.
,,Jen jsem přemýšlela o nějaké změně. Už pár let vypadám pořád stejně. Nemyslíš, že by to chtělo změnu?” chápu ji. Chce pro Lea vypadat jinak. Chce změnu, která ji také pomůže ukončit kapitolu s Willem.
,,Změnu? Dobře. Za deset minut v hale,” mrkla jsem na ni a odebrala se do svého pokoje, kde jsem si dala rychlo sprchu něco na sebe oblékla a hned se vrátila dolů do haly, ,,připravená?”
,,Co máš v plánu,” vypadala dost vystrašeně.
,,Změnu,” chytla jsem ji za ruku a táhla ven. Neřekla jsem nic víc.
Celou cestu ani jedna z nás nepromluvila. Molly byla značně nervózní, protože netušila, co jí čeká, ale já přesně věděla, co potřebuje. Chce změnu a já ji tu umožním.
Blížili jsme se do města, kterému pořád dominoval velký strom. Lidé na něj nedají dopustit a ani já. Co jsem se u něj naseděla ať už sama s Ráchel a i s Tonym.
,,Kam to jdeme,” pošeptala nervózní Molly.
,,Věř mi,” pousmála jsem se na ni a vedla ji kolem stromu dál. Už jsme byli blízko a tak jsem zpomalila svůj krok.
Po pár metrech jsme už stály před budovou s nápisem kadeřnictví. Jediné v tomhle malém městě, ale za to jsou tu moc šikovní.
,,Co tu děláme?”
,,Chceš změnu? Tady je,” neváhala jsem, otevřela dveře a naznačila Molly, ať vejde. Viděla jsem na ni, že si není jistá, ale po chvilce udělala pár kroků a už byla vevnitř, ,,dobrý den,” pozdravila jsem paní kadeřnici.
,,Dobrý den, jak vám mohu pomoci?” usměvavá kadeřnice k nám hned přistoupila.
,,Tady slečna by chtěla nějakou změnu.”
,,Dobře. Budeme barvit nebo stříhat.”
,,Barvit ne,” vyjekla Molly.
,,Dobře tak stříhat. Pojď, posaď se,” pobídla ji kadeřnice a Molly se nejistě posadila.
,,Neboj se Molly,” uklidnila jsem ji a posadila se na pohovku, která stála pod oknem. Natáhla jsem se pro časopis a věnovala se čtení.

***

Po hodině a čtvrt bylo po všem. Z kadeřnictví odcházela úplně jiná žena, než do něj vcházela.
,,Tak co líbí?” pokukovala jsem po ni.
,,Moc. Děkuji, Emo,” skočila mi kolem krku div mě nepřevalila na zem, ,,myslíš, že se budu Leovi líbit?”
,,Molly myslím si, že se mu líbíš i tak,” mrkla jsem na ni a spolu jsme se vydaly zpátky domů.
Jako cesta do města tak i cesta z města vedla kolem velkého stromu.
,,Ale koho pak to tu máme,” ozval se hrubý hlas, který mi vytvořil po těle nepříjemnou husinu.
,,Co zas chceš,” vyštěkla jsem po něm. Ani nevím, kde se to ve mně vzalo.
,,Nebuď, drzá kočičko! Takhle se ke mně chovat nebudeš. Mám ti ukázat, jak se máš správně chovat?” udělal několik kroků směrem k nám, ale tentokrát jsem sebou necukla.
,,Budu se chovat jak chci, protože nejsem tvůj majetek. Uvědom si to!” po těchto slovech mě chytil za paži a přitáhl blíž k sobě.
,,Nech ji,” vyjekla Molly.
,,To nic. On si jen potřebuje něco dokázat,” uklidňovala jsem Molly, která byla celá vystrašená.
,,Pamatuj si, kočičko, ty jsi můj majetek a navždy budeš,” hned na to pustil moji ruku a odkráčel.
,,Kdo to byl,” přiskočila ke mně Molly.
,,Tohle byl ten muž, o kterém jsem ti říkala.”
,,Ten, který ti tak moc ublížil?”
,,Ano. Prosím tě nikdy s ním nikam nechoď ano? Slib mi to,” snažila jsem se být dost důrazná. Vím čeho je Tony Ortega schopný a nechci, aby ublížil někomu z mých blízkých.
,,S-slibuji,” vykoktala ze sebe.
Už jsem se nechtěla zdržovat ve městě a tak jsem přidala do kroku. Div mi Molly stačila. Ani nevím, jak se nám to podařilo, ale během dvaceti minut jsme byli doma.
Vešli jsme do domu, ve kterém hrála hudba.
,,Že by tu měl Oliver nějakou párty?” podívala jsem se na Moll.
,,Takhle to u nás bývalo, když si přivedl domů nějakou holku,” špitla. Já jen vykulila oči a doufala, že si nepřivedl žádnou ženskou. Pomalý krokem jsem šla do obýváku, odkud přicházela hudba.
,,Princezno,” ozval se Oliverův hlas, ,,měl jsem strach, kde jste. Molly?”
,,Ahoj bráško,” uculila se.
,,No Leo mám pocit, že si ji budeš muset začít hlídat,” řekl Oliver a zpoza rohu vyšel Leo, který se nestačil divit, ,,doufám, že nevadí, že jsem pozval kluky. Je tu i Matt, ale ten si odskočil,” přistoupil ke mě blíž. Zatím co Molly s Leem cukrovali.
,,Olí je to tvůj dům. Můžeš si sem pozvat, koho chceš,” pousmála jsem se na něj.
,,Princezno…”
,,Ale kdo tu konečně je. Nazdárek krásko,” vyrušil Olivera Matt a já se nestačila divit, jak mě to oslovil.
,,Ahoj Matte. Ráda tě vidím,” usmála jsem se a on mě hned na to objal. Jedním očkem jsem se podívala na Olivera, který už rudnul. Po chvilce mě ze svého sevření pustil a podíval se na Olivera. Přistoupil k němu a něco mu pošeptal.

Pridaj komentár

Zadajte svoje údaje, alebo kliknite na ikonu pre prihlásenie:

WordPress.com Logo

Na komentovanie používate váš WordPress.com účet. Odhlásiť sa /  Zmeniť )

Google photo

Na komentovanie používate váš Google účet. Odhlásiť sa /  Zmeniť )

Twitter picture

Na komentovanie používate váš Twitter účet. Odhlásiť sa /  Zmeniť )

Facebook photo

Na komentovanie používate váš Facebook účet. Odhlásiť sa /  Zmeniť )

Connecting to %s