Korekcia:
Ilustrácia: MichaellkaB
Oliver
Včerejší večer se moc nevyvedl. Em byla úplně vystrašená a já dost zmatený. Proč ten týpek říkal Em kočičko? Odkud se ti dva znají? Na tyto otázky jsem nenacházel odpovědi. Musel jsem pořád nad tím přemýšlet a tak jsem dnes nešel do práce. Zkusím udělat nějakou práci doma přes počítač, ale ve firmě by semnou dnes žádná řeč nebyla.
Dům byl celkem prázdný a tichý. Molly byla venku s Amy a já brouzdal po internetu a snažil se vyhledat jméno Tony Ortega. Našel jsem plno článků, ale u žádného z nich nebyla fotka.
,,Šéfe?” vstoupil Andy do místnosti.
,,Paráda, jsi tu,” pobídl jsem ho, ať se posadí, ,,potřebuji tvoji pomoc.”
,,O co jde?”
,,Tony Ortega. Potřebuji o něm něco zjistit. Nejspíš pochází odsud a má něco společného s Emou.”
,,Šéfe. Nemyslíš, že by bylo lepší se na něj zeptat Emy?”
,,Ne nebylo. Prosím tě o to jako svého přítele. Je to dost důležité,” podíval jsem se na něj přísným pohledem.
,,Dobře. Zkusím, co se dá.”
,,Děkuji,” hned po tom Andy odešel. Pokud někdo něco zjistí je to právě Andy Dimelo.
Musím se nějak odreagovat, řekl jsem si pro sebe a na počítači jsem najel na pracovní složku s dokumenty, které musím schválit.
Otevřel jsem jeden po druhém a snažil se je pečlivě projít, ale myšlenkami jsem byl úplně někde jinde.
***
Byl jsem v pracovně zavřený až do večera a snažil se udělat nějakou práci, ale bez úspěchu. Moje myšlenky se pořád vraceli k jedné jediné věci a to ke jménu Tony Ortega a co má společného s Emou.
Podíval jsem se na hodinky, které ukazovaly půl šesté večer. Vyšel jsem z pracovny a namířil si to rovnou do kuchyně. Nevím, zda Em jedla, ale rozhodl jsem se, že ji nachystám něco malého.Po včerejším setkání s tím mužem nebyla nějak ve své kůži. Takhle jsem ji naposled viděl v ten den, kdy jsme se potkali poprvé.
Vzal jsem tác, na který jsem položil misku s ovocem, džus a obloženou bagetu mnou ručně dělanou. Na víc mé kuchařské dovednosti neměli.
Jen co jsem to mělo všechno připravené namířil jsem si to k Em do pokoje.
Lehce jsem zaklepal a vešel.
,,Em?” promluvil jsem na ni. Seděla u okna a koukala ven, ,,nesu ti večeři,” položil jsem tác na psací stůl a namířil si to zpět ke dveřím.
,,Olí?”
,,Ano princezno?” zastavil jsem se a podíval se jejím směrem.
,,Zůstaň tu semnou. Nechci tu být už sama,”
Beze slov jsem se posadil na její postel a koukal na ni. Po chvilce vstala, přišla ke mně a objala mě.
,,Em. Děje se něco?”
,,Je toho plno co bych ti chtěla a měla říct,” pošeptala mi do ucha. Odtáhl jsem se od ní a podíval se jí do očí.
,,Em.”
,,Je to pro mě moc těžké. Víš. Jedná se o to, co jsi kdysi viděl na mém rameni. Jde o moji minulost.”
,,Princezno, nemusíš o tom mluvit, pokud nejsi připravena,” pohladil jsem ji po tváři, po které začala téct slza.
,,Já…..Chci ti to říct. Před dvěma lety jsem se zamilovala. Celý náš vztah byl zalitý sluncem, ale pak se něco stalo,” po těchto slovech vstala a začala si rozepínat tričko. Koukal jsem na ni nechápavě, ,,on. Změnil se,” během vteřiny přede mnou stála jen ve spodním prádle. Díval jsem se na ni. Pořádně jsem si ji prohlédl a pochopil, ,,začal mi ubližovat. Nejen psychicky, ale i fyzicky,” zhluboka se nadechla, ,,p-popálenina, kterou mám na rameni je od něj a nejen to,” přistoupila ke mně blíž a ukázala jizvu, kterou měla na stehně. Nešla přehlédnout, ,,zamykal mě do malé místnosti, kde bylo málo světla. Jídla se mi pomalu ani nedostávalo. Nevěděla jsem co dělat. Bála jsem se a dávala si vše za vinu,” utřela si slzy, které ji tekly po tváři, ,,v té době jsem si myslela, že smrt by byla pro mě vysvobozením,” stála přede mnou a celá se třásla. Viděl jsem, že to není vše, ,,jednou jsem se ho zeptala, kdy se vrátí domů a už tahle otázka ho naštvala, že mě zmlátil. Nechal mě tam ležet na zemi celou zakrvácenou a odešel se slovy, že se brzo vrátí a pokud nebudu poslušná, bude to ještě horší. V ten den jsem byla rozhodnuta, že ukončím své trápení, ale našla mě Ráchel a pomohla mi postavit se na nohy. Bála jsem se jeho návratu, ale v ten den už se nevrátil,“ podívala se mi do očí, ve kterých byl vidět strach, ,,celou dobu se na to snažím zapomenout Olí, ale nejde to. Táhne se to semnou celé dva roky,” když mi Em prozradila, co se ji v minulosti stalo, úplně to ve mně vřelo. Měl jsem chuť do něčeho praštit a vybít si zlost, která ve mně kolovala.
Podíval jsem se na svoji princeznu, která tam stála celá rozklepaná a od slz. Na nic jsem nečekal, přistoupil k ní a objal ji. Cítil jsem jak ji buší srdce.
,,Em?” pošeptal jsem ji do ucha.
,,A-ano?” třásla se ji hlas.
,,Řekni mi. Kdo. Kdo ti tohle udělal,” musel jsem to vědět.
,,T-Tony. Tony Ortega,” jen co to dořekla, jsem se od ní odtáhl. Zatnul jsem ruku v pěst a měl jsem co dělat, abych opravdu do něčeho nepraštil.
Proto byla tak vyděšená. Sakra. Ale. Já…. I já jsem zrůda.
,,Olí?”
,,Sakra,” zařval jsem, ,,princezno moje. Já nejsem o nic lepší. I já ti ublížil,” jemně jsem ji pohladil po tváři, ,,věř, že se za to nenávidím, a kdybych mohl, vrátil bych čas.”
,,Chtěl bys, abychom se nepoznali?”
,,C-co? To ne. Jsem vděčný za to, že jsi mi vstoupila do života a celý ho změnila. Přiznávám, že jsem nedoufal, že najdu někoho, jako jsi ty. Vím, že už jsem ti ublížil a nejen jednou, ale slibuji ti, že už se to nestane. Chci se svým démonem bojovat, protože už nechci nikomu ublížit a hlavně ne tobě,” políbil jsem ji na její krásné rty, ,,vím, že tě vzpomínky na minulost děsí, ale spolu to všechno zvládneme. Nedovolím, aby ti někdo ublížil.”
,,Olí?”
,,Ano princezno?”
,,Děkuji.”
,,To já bych měl děkovat tobě, princezno. I přesto všechno co se stalo jsi tu a odpustila jsi mi.“
Amatérske príbehy 